Argument z neslučitelných zjevení poukazuje na existenci mnoha různých náboženských tradic, které tvrdí, že jako jediné mají přístup k božsky zjeveným pravdám. Kritika tohoto argumentu spočívá ve skepsi k jeho schopnosti předložit definitivní důkaz existence Boha. Tento argument vychází z ai casino bot apk latest version předpokladu, že jednotlivci se v podstatě účastní zásadní životní sázky, týkajícího se víry v existenci Boha. Naturální obligace, proto ji nelze požadovat zpět, jestliže už byla dána dobrovolně. Už od roku 1992 je Pascalova sázka přirovnávána ke změně klimatu.
Musíme přijmout realitu a reakci libertinismu, který odmítá argument, jež nelze ověřit. I pokud však nejsme schopni předpovědět jeho výsledek, musíme se rozhodovat na základě nějakého očekávání o následcích našeho rozhodnutí. Protože rozumem nelze určit, zda bůh existuje, nebo ne, usuzuje Pascal, že je tato otázka v zásadě stejná jako hod mincí. Podle ekumenických interpretací sázky je dokonce možné, že víra v neurčitého Boha, nebo v boha pod jiným jménem, je přijatelná, pokud je toto pojetí Boha podobné tomu, kterým se Pascal v sázce zaobírá. Voltaire říká, že ať je myšlenka odměn, spojených s křesťanským spasením jakkoli lákavá, může v nejlepším případě vést pouze ke slabé víře. Nesnažte se tedy přesvědčit sám sebe tím, že budete hromadit důkazy Boha, ale tím, že budete omezovat své vášně.
Nuže, musíte-li už volit, uvažte, na čem máte nejmenší zájem. – ‚Ne, nevytýkám jim, že něco volili, ale že vůbec volili; vždyť i když se dopouští stejné chyby ten, kdo se hlásí ke kříži, jako ten druhý, chybují oba; správné je nesázet vůbec.‘ Na okraji té nekonečné vzdálenosti se hraje hra, v té padne panna, nebo lev. Tím, že žijeme v nejistotě, jsme nuceni si vybrat z dostupných možností, z praktických důvodů.
Tak tedy musíme rozlišovat naši víru od víry démonů. Tato kritika se netýká validity samotné úvahy, ale jejích možných následků (čověk, který byl touto ohromnou šancí přesvědčen, může i přes to mít problém opravdu věřit). Tvrdí, že ze všech alternativních možností by měly při sázce být brány v potaz pouze ty, které nabízí nekonečné štěstí.
A pokud je jenom 1% šance, že se naše planeta řítí do obrovské katastrofy a jakékoli zpoždění nás může dovést do bodu, odkud není návratu, bylo by hloupé nic nedělat. Říká, že Pascal tvrdil, že i pokud je jenom malá šance, že Bůh existuje, dává smysl se chovat, jako by existoval, protože naše odměna bude v tom případě nekonečná, ale ten, kdo nevěří, riskuje nekonečné utrpení. Magnát Warren Buffett mluvil o podobnosti Pascalovy sázky a klimatické krize. Tomu, kdo byl sázkou přesvědčen, ale nedokáže se přimět věřit, nabízí praktickou radu.
Podle Pascala není účast na této sázce dobrovolná. Musíme se rozhodnout, jestli budeme žít, jako by Bůh nebyl, nebo jako by byl, ačkoli v obou případech se můžeme mýlit. Popisuje lidstvo jako uvězněné ve své konečnosti, uprostřed boží nepochopitelnosti. První zápis tohoto argumentu je v Pascalových Pensées (“Myšlenky”), souboru jeho posmrtně publikovaných zápisků. Pascalova sázka (Le Pari de Pascal) je filosofický argument, předložený Blaisem Pascalem (1623–1662), francouzským matematikem, fyzikem filozofem a teologem. Odlišný právní režim mají loterie, kurzové sázení a jiné podobné sázkové hry podle zákona č.
Petr říká totéž a je za to chválen; démon to říká také, a je odsouzen. Jansenisté i protestanti v tomto následovali svatého Augustina. ” Pascal netvrdí, že se máme snažit Boha oklamat vnějšími projevy, protože ty ho nezajímají, ale říká, že Bůh se dívá na to, co je uvnitř nás. Týká Pascalovy rady nevěřícím, kteří usuzují, že jediná racionální sázka je na Boží existenci (což z nich však nedělá věřící).
Učte se od těch, kdo byli kdysi spoutáni stejně jako vy a nyní dávají v sázku vše, co jim patří. Tvrdí tedy, že by bylo nerozumné vsadit proti šanci na nekonečný a šťastný život, když druhou možností je nezískat nic. A stejně by to bylo v případě ‚tří životů plných štěstí‘ proti ničemu atd. Pascal začíná tím, že popisuje situaci, kdy existence a neexistence Boha jsou obě neprokazatelné při použití lidského rozumu. Pomocí důkazu nemůžete udělat ani jedno, ani druhé; pomocí důkazu nemůžete vyloučit ani jedno z obojího.
- Nevytýkejte tedy nesprávnost těm, kdo volili, vždyť sám o tom nic nevíte.
- Pascal však nezamýšlel sázku jako důkaz boží existence, ale jako nezbytné praktické rozhodnutí, kterému se žádný žijící člověk nemůže vyhnout.
- Buď jste po smrti nezvratně zničení (v kterémžto případě už na ničem nesejde), nebo ztrácíte šanci nezměrného štěstí.“
- Možnosti, definované Pascalovou sázkou, lze považovat za použití teorie rozhodování, s hodnotami zapsanými v následující tabulce.
Pascal tvrdí, že pokud je stejná šance výhry a prohry (tedy situace podobná hodu mincí), nemůže lidský rozum rozhodnout, zda Bůh existuje. Pascalova sázka je prvním formálním využitím teorie rozhodování, existencialismu, pragmatismu a voluntarismu. Pascal tvrdí, že racionální člověk by měl vést takový životní styl, který se řídí předpokladem, že Bůh je a měl by se snažit sám sebe o jeho existenci přesvědčit. Někteří kritici se vůči sázce vyhrazují na základě toho, že chybně usuzuje, jakého typu epistemického charakteru by si Bůh u svých racionálních tvorů vážil (pakliže by existoval). Protože pascal tvrdí, že pro víru v Boha je třeba víc, než pouhá logická úvaha, přijmout sázku je pouze prvním krokem. Rozlišujme tedy svou víru a uvědomme si, že samotné věřit nestačí.
Buď jste po smrti nezvratně zničení (v kterémžto případě už na ničem nesejde), nebo ztrácíte šanci nezměrného štěstí.“ Pascalův předpoklad je, že nikdo se nemůže rozhodnutí zdržet, protože už jsme „nalodění“, tedy že naše rozhodnutí vpodstatě prožíváme. Protože je nevyhnutelné, abyste volil, váš rozum nedojde větší újmy tím, že zvolíte to nebo ono. Nevytýkejte tedy nesprávnost těm, kdo volili, vždyť sám o tom nic nevíte. Proto nejsme schopni poznat, ani co je, ani zdali je. „Jestliže Bůh existuje, je nekonečně nepochopitelný; vždyť s námi není, sám nedílný a neohraničený, nikterak souměřitelný.
Právně je v České republice sázka upravena v § 2873–2880 občanského zákoníku a patří mezi tzv. Z toho také plyne, že výsledek sázky může záviset jak na neovlivnitelné náhodě, tak třeba na znalostech nebo schopnostech nějaké osoby. Jedna ze stran pouze nevěří určitému tvrzení. Sázku lze proto uzavřít i tehdy, když např. Sázka je smlouva, kterou se každá ze stran zavazuje, že splní výhru té straně, jejíž tvrzení o určité skutečnosti se ukáže správným. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pascal’s wager na anglické Wikipedii.
„Což nevidíme,“ praví, „že zvířata umírají a žijí stejně jako lidé, Turci stejně jako křesťané? Napříč historií bylo mnoho různých náboženství a mnoho různých pojetí Boha (nebo bohů); někteří tvrdí, že je při sázce třeba je všechny vzít v potaz. Tvrdí, že musíme sázku chápat jako Pascalovu odpověď těm, kdo „sice nejsou přesvědčeni argumenti ateistů a skeptiků“ ale také „odkládají svůj úsudek“.
